Historie obce Dolany

První písemná zpráva

První písemná zpráva o Dolanech pochází z roku 1549 v zápisech úředních knih archivu Jaroměřského. Prvopočátky vzniku obce jsou mnohem starší a byly dány kvalitou půdy, která umožňovala zemědělskou činnost v minulosti až po současnost. O zpracování historie obce a celého Náchodska se zasloužil jeden z prvních buditelů českého národa Josef Myslimír Ludvík / 1796 – 1856/, který se v čp.4 v Dolanech narodil. K 100. výročí narození byla osazena pamětní deska na rodném domě k uchování památky vzkříšení národa českého.

Třicetiletá válka

Ve válce třicetileté, jež trvala od r. 1618 – 1648. trpěla velice celá zdejší krajina od vojska císařského, které tudy často procházelo a svévolně si počínalo; ubohý lid musel jemu vše co potřebovalo dodávati, začeš byl ještě olupován a týrán.

Koncem r. 1631. bylo v městě Jaroměři a šosovních vesnicích Dolanech a Čáslavkách rozloženo pět práporů pěchoty nejvyššího Berthoda z Valdštejna; 1. ledna r. 1632. odebrali se na přezimování do Slezka. Dne 7. dubna téhož roku posláno do Dolan a Čáslavek osm sudů piva ze Skalice pro pět praporů pěchoty a hned den na to opět tři sudy pro čtyry setniny kyrysníků; oboje z poručení regenta panství Náchodského, nepochybně proto, aby na panství ležeti zůstali. Všecko toto vojsko putovalo do Slezka, mimo kyrysníkův Gecových, co v Dolanech se rozložili (Paměti Náchodska str. 179). Dne 17. června r. 1639. dobyli Švédové Hradec Králové a opanovali celou zdejší krajinu, řádíce tu až do jara příštího roku. - V Jaroměři a vesnicích šosovních Dolanech a Čáslavkách rozložila se jedna setina dragounů švédských pod kapitánem Haugvicem. Kterak zde řádili, o tom žádných písemných zpráv nestává, tolik jest však známo, že obyvatelstvo dosti sporé nanejvýš bylo ochuzeno, jelikož pobrán mu všechen dobytek, obilí, nábytek, vůbec vše, co měli, čímž ve velikou záhubu bylo přivedeno, tak že od něho žádné berně cís. nebylo možno dostati a sami komisaři krajští doznali, že taková bída jest mezi lidem, že někteří ani kusu chleba nemají.

Rok 1640. přinesl konečně úlevu krajině zdejší alespoň od nátisků Švédských, kteří v měsíci únoru y celého okolí byli vypuzeni a velitel švédský Baner na dobro z Čech vytlačen.

Roku 1645. vtrhli Švédové v síle 6 tisíc mužů opět do Čech pod vůdcem Torstensonem a oblehli dne 27. října Hradec Králové, do něhož z 50 děl stříleli, ale nedobyli; druhého dne dala se jedna část na pochod k Jaroměři, kdež pod velitelem, jenž prý se jmenoval Essko, přes čtyři neděle ležeti zůstala a rozmetala městský archív; na dalším pochodu do Kladska zapálili ves Čáslavky, která téměř celá shořela.

Dne 19. února r. 1646. prošli tudy opět dva pluky Chorvatův, kteří dle způsobu svého mnohých škod nadělali.

V květnu a červnu toho samého roku protáhlo zde zase několik pluků pod maršálem Motecuculim k Broumovu a do Slezka, kteří mnoho škod způsobili, neboď pokradli vše do posledního.

Rok 1648, poslední války 30leté, také i nejzáludnější, přinesl s sebou veliké pohromy, neboť krajina zdejší byla vypleněná, vesnice vypáleny, takže ani lidu se nedostávalo, by válka dále vésti se mohla.

1848. Letité spory mezi obcemi / Dolany, Čáslavky, Hořenice / a magistrátem Jaroměřským byly vedeny ohledně povinnosti odvádění poplatků, plnění roboty a ukládání jiných povinností, kdy s Dolanskými bylo nakládáno jako s neposlušnými poddanými po mnoho desetiletí. Zrušením roboty a poddanství 7.9.1848 nabyly obce úplné samostatnosti s vlastní samosprávou.

Válka 1866

Rok 1866 kde vzešla Rakousku válka s Pruskem a Itálií, byl pro obec tragédií, 20.června se rozložila brigáda pod vedením generálmajora Schindlöckera po obci, zabrala stavení a nastalo drancování. / Citát z kroniky : „ Byl to strašný obraz, útěk onen všeobecný, křik a nářek žen a dětí rozrýval srdce. Jak vypadala obec po válce těžko vylíčiti, neboť vše bezohledně vydrancováno, zničeno a zhubeno, dvéře, nábytek a jiné rozsekáno, co lepší sebráno a pokradeno, obilí zničeno a skrmeno. Vracející se lid , všecek utrápený, bloudil po obci hladový a bída stala se všeobecnou, .. Škoda válkou touto způsobená byla ohromná. Poškození občané dostali částečnou náhradu, avšak mnohá rána zůstala nezhojena, mnohá jizva nezacelena. V upomínku na nešťastnou válku stojí na pozemcích některých občanů pomníky. Padlým vojákům rakouským jež postaviti nechal svým nákladem p. Fr. Valdek, pokladník cukrovaru v Černožicich„ /

U Hradce Králové dobojována nešťastná bitva ve prospěch zbraní pruských.

Výpis z Památníku na oslavu 25leté činnosti SDH v Dolanech (1903)

Paměti Obce:

Jméno své prý, dle lidové pověsti, od toho, že původní a nejstarší část vesnice ležela v údolí, v dole, v padolině. jiný původ zase praví, že role a louky jednotlivých dvorů a statků rozloženy a odměřeny byly od lánů – odtud též jméno „dolané“, toliko co zemané, svobodníci.

Krajina zdejší byla v šedé minulosti lesem pokrytá, čehož důkazem jest pojmenování některých míst, při obci dosud ještě užívaných,jako „v borovince“, „pod borovinkou“, kde rozkládaly se borové lesy; „sebuč“ připomíná nás opět lesy bukové (v katastrální mapě obecní dosud zaneseno „leso Sebuč“), od čehož víska Sebuč nepochybně jméno dostala.

Kým a kdy Dolany založeny byly, s určitostí udati nelze; taktéž ve spisech a všelijakých pramenech, jíchž se nám do rukou dostalo, nikde ani stopy; než připomínáme, soudíce dle vůkolních míst že původ svůj as ve století dvanáctém.

Ku královskému hradu, jakým býval před založením města také hrad Jaroměř, bývalo přikázáno několik osad v okolí jeho, jichž obyvatelům dávány byly potřebné pozemky od krále ku právu manskému a oni měli jedině rozkazův svých královských purkrabí, již tam sídlo měli, poslušni býti; platy pak a služby, k nimž byli vázáni sloužily k vychování úřednictva hradního a branné čeledi. V takovém as poměru bývaly k někdejšímu hradu Jaroměři dvory v okolí hradu ležící, z nichž potom vyvinuly se vsi: Dolany, Čáslavky a Hořenice, jimž mýtěním lesů přibývalo pozemkův a příbytkův.

V polovici 13 století z bývalého hradu Jaroměře stalo se královské město a nově přibylí osadníci němečtí pozemky nejblíže ležící zakoupili právem svým německým čili purkrechtním, osazeni jsou tímtéž právem i obyvatelé vsí či dvorů, k bývalému hradu patřící. Ku správě těchto osadníků zřízena jest svobodná rychta ve vsi Čáslavkách, která náležela královně České. V době válek husických drželi jako rychtu Jaroměřskou tak i rychtu v Čáslavkách s požitky a důchody k ní patřícími konšelé Jaroměřští k ruce obce; vrátili ji však r. 1445. královně Barboře. …

Opsáno z kroniky obce Dolan

Zápis z roku 1923: V dolině mezi obcemi Čáslavky a Svinišťany, jakož i Sebučí se strany třetí, rozkládá se obec Dolany, jednak po obou stranách dříve císařské, nyní státní silnice na km. 121 a 123 od Prahy.

Menší a pozdější část, lidově Dolánky zvaná a skládající se po většině z chalup,leží právě při této silnici, kdežto u cesty od školní budovy, odbočující jižně do hlavní části obce se statky položena je vlastní obec. Původ jejího jména sluší hledati v poloze místa – dolina, přesmyknutí Dolany.

Katastr její sahá od šumných lesů na Sebuči se strany severní až ku věkovité skále Zvolské na jihu, pod níž Úpa hučí svým jezem.

Jsouc od přírody bohatě obdařena úrodnými poli, jejichž svahy vesměs k jihu směřují, jakož i po regulaci Úpy krásně meliorovanými lukami, jest jednou z nejbohatších obcí našeho okresu, odtud ono hrdé vědomí: „Všeho hojnost jako u Dolan“.

Zahrady staré a pěkné lemující jako věnec její chaloupky a statky, a když v květnu stromoví se rozkvete, tu rozkošný bývá pohled na dědinu v květu ukrytou, krásný je též, když vlající obilí po lánech se vlní a když luka její tisícerými květy se zdobí.

Nedivno tomu, že našla již svoje obdivovatele, kterýž lnouce k ní upřímnou lásku, její děje zaznamenali.

Úvodním z nich na prvním místě p. Josefa Myslimíra Ludvíka jednoho z buditelů našeho národa, jehož rodný dům č. 4 nese pamětní desku, jež byla v r. 1896 byla na oslavu 100letých narozenin téhož zasazena a jehož Paměti v rukou majitele téhož statku se nalézají. I jinde zmínka se činí o založení obce a jejích dějích, a sice ve slavnostním listě sboru dobrovolných hasičů, který na oslavu 30ti letého trvání sestavil p. Fr. Brdička.

1901 Postavena kaple, kterou postavil děkan p. Jos. Ludvík. Postavena byla dle návrhu architekta Mockra a stavbu solidně provedl stavitel Čermák z Jaroměře.

1903 Založení hřbitova za starostování Ant. Otta z čís. 63 na pozemku od Jos. Brdičky č. 11

Současnost

V roce 1960 se staly Dolany střediskovou obcí a vykonávají správu pro ostatní místní části obce / Čáslavky, Svinišťany, Krabčice a Sebuč /, která byla do tohoto roku součástí obce Chvalkovice.

Dokumentace k historii "Sokolovny v Dolanech"

Při rekonstrukci sokolovny v Dolanech byla nalezena v základním kameni láhev s poselstvím a dobovými fotografiemi.

(poselství z lahve)

Dne 18.6.2005 u příležitosti celostátního setkání obcí Dolany z ČR byl uložen do rekonstruované stavby sokolovny v Dolanech základní kámen této stavby z roku 1947, který se náhodně našel po demolici starého objektu.

Původní sokolovna od postavení v roce 1947 sloužila sokolské obci k tělovýchovné i kulturní činnosti. Určitou dobu zde byl i dětský útulek- školka . Od doby kdy byl v obci postaven kulturní dům a školka Zemědělským družstvem Dolany, sloužil objekt Tělovýchovné jednotě Sokol Družstevník Dolany a ostatním zájmovým sdružením v obci. Svépomocí a v rámci finančních možností spolku bez podpory MNV Dolany byl objekt „ udržován „ až dospěl do havarijního stavu.

O opravě sokolovny se diskutovalo již v prvním volebním období / 1990- 1994/ a následujících letech. V souvislosti v naléhavějšími potřebami obce a s přihlédnutím k tomu, že se nejednalo o majetek obce se tato záležitost odkládala až do roku 2002.

Při zpracování územního plánu obce bylo schváleno funkční využití této lokality ke sportovním účelům a v roce 2002 jsem zahájil vyjednávání s vlastníky pozemků přilehlého hřiště o výkupu plochy, bez které by areál sokolovny nemohl plnit svoji funkci. Plocha hřiště byla vykoupena od sedmi vlastníků pozemků za 473.350,- Kč / 50,- Kč / m2 / a 29.3.2004 byl zapsán poslední pozemek na list vlastnictví obce Dolany.

Smlouvou o převodu nemovitostí mezi TJ Sokol Dolany a obcí ze dne 29.9.2003 se stala obec vlastníkem i stavby sokolovny a přilehlého stavebního pozemku / převod za symbolickou 1,- Kč , zapsáno do katastru nemovitostí dne 22.1.2004./

V jarních měsících roku 2004 byla provedena demolice přístavby sokolovny a zahájena rekonstrukce objektu. V rámci stavby byla vybudována garáž pro požární vozidlo, sociální zařízení včetně sprch, kuchyňka a klubovní místnost. Byla rovněž obnovena původní zasypaná studna a proveden 30 m vrt, jako zdroj vlastní vody.

V roce 2004 bylo na stavbu sokolovny, související práce a opravy vynaloženo cca 3.800.000,- Kč. Stavba byla podpořena získanou dotací v rámci Programu obnovy vesnice 128.000,- Kč.

Do června 2005 byla zhotovena fasáda na zbytku původní budovy, vybavena kuchyňka, vymalování sálu a obnova povrchu parket. V současné době vrcholí poslední úpravy před setkáním Dolan dokončováním zpevněných ploch ze zámkové dlažby, výstavbou chodníku a stavbou podia.

Závěrem musím konstatovat, že ono budovatelské nadšení našich předků, kteří tuto stavbu započali již dnes není obvyklé a téměř veškeré práce se zadávají firmám dodavatelským způsobem. Domnívám se, že na současné finanční možnosti obce jsme zbudovali slušný kulturní stánek v obci, který bude po další léta sloužit všech místních spolkům v obci i široké občanské veřejnosti.