MASOPUSTNÍ VESELÍ (24. 2. 2007)
Masopust – to ten správný důvod, kdy se lidé sejdou, do maškar obléknou, vesnice obejdou. Od domu k domu rozdávají radost sílící. Mnoho krásných masek zářilo, celý průvod zdobilo. Malý velcí dohromady připravili kopu srandy.
Od pátku se vaří, krájí, míchá, smaží, aby dobrá jídla k masopustu připravena byla. Sobota ráno vše připraveno. Nejprve však nám klíče od vesnic dali, a my veselí si užívali. Vyhlášku jsme si vydali, která nám vše co jinak zakázáno nám je, povolovala. ….....
Takto nějak začal probíhat již po druhé se konající Dolanský masopust. Pro vesnice jako Krabčice, Sebuč a Svinišťany to však byla naprostá premiéra, a pokud mohu podotknout, tak zajistě nezapomenutelná. Čáslavky a Dolany věděly, a už pln očekávání věděly, že vozy plné masopustních lahůdek zastaví u jejich zahrádek. Traktor vrčí po silnici, veze masky k slivovici. Tančili jsme, zpívali na masné pusy lákali. Hudba, radost, tanec, to byl masopustní mazec. Guláš, jitrnice, tlačenka,
to je pěkná svačinka.
Kroupy, jelito a prejt nemusí se hladovět. Ženy upekly nám spoustu sladkostí, muži nabídli i něco ostřejšího. Malí nebo velcí, podívat na průvod se přišli skorem všici. Do kastrůlků výslužku, každý dle přání dostal, na plotnách ohřál, pak v žaludku radosti dostál. Ať policajt, farář či čert, nebo snad smrtka, šašek voják, nebo naše malé pionýrky, ti všichni si recesi užívali plnými doušky. Proto tuto tradici udržovati třeba, jinak bude vesnicím všem běda a nuda. Proto rádi slyšíme, že každý rok více a více lidí zapojíme.
Dík!!! a to všem, co na masopustu se podíleli, protože bez obětavé práce pro ostatní, by tato akce nebyla.
Lenka Tojnarová a Jiří Plšek